Jak tělo vnímá zvuk

Vnímatelný zvuk není jen ten slyšitelný

Obecně se tvrdí že průměrný člověk slyší 20 Hz - 20 kHz. Je důležité ale nepočítat s průměrnými daty ale s plným spektrem dat aby nikdo netrpěl jen proto že má lepší sluch.  (graf v pravo)
Větrná elektrárna vyrábí zvuk mechanicky (točení stroje, natáčení lopatek, hučení generátoru) a aerodynamicky (rozrážení vzduchu lopatkami v rychlostech nad 300km /h)
Mechanické zvuky jsou méně důležité protože se se vzdáleností značně redukují.
Aerodynamické zvuky se šíří do delší vzdálenosti a mají majoritní vliv na prostředí (obyvatelstvo a přírodu)
Problematika vlivu hluku na člověka není jen úroveň slyšitelnsoti ale i periodicita. Nejjednodušeji jde psychologický efekt vysvětlit na tekoucí vodě vs kapající vodě. Tekoucí může uklidňovat, kapající má rušiví efekt.
Plný rozsah slyšitelnosti u lidí

Jak se šíří zvuk z Větrné eletrárny a hygienické normy v ČR

Hygienické normy:  Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. – o ochraně zdraví před hlukem

🌙 NOC – 22:00–6:00 → max. 40 dB
🌞 DEN – 6:00–22:00 → max. 50 dB

EU přiznává nedostatečné metodiky měření

CZ článek / EU stanovisko

Zdroj zvuku:

1) Převodovka (pokud ji VTE má, dnes už jsou i druhy bez ní) - ozubená kola která převádí nízké otáčky vrtule na vysoké otáčky generátoru napětí. Jde o nejméně rušivý hluk 
- Jak to vnímá člověk: Konstantní hučení stroje

2) Otáčení hlavy větrné elektrárny - Yaw zvuk - Celý vršek VTE sedí na otočné platformě.
- Nastává pokaždé když se změní směr větru, i několikrát za minutu
Jak to vnímá člověk: „Najednou to víc zašumí nebo zapraská, jako když foukne víc větru.“
Hluk : Standardní + 3 až 8 dB

3) Natáčení lopatek - Pitch hluk - Celá lopatka je připojena přes ozubená kola na otočný mechanismus
- nastává když se náhle změní síla větru / při poryvech / při regulaci výkonu  / při startu / zastavení 
Jak to vnímá člověk: „Co chvíli to hlasitěji zabzučí nebo zahučí.“
Hluk : Standardní + 3 až 8 dB

4) Pohyb lopatek ve vzduchu - Amplitudová modulace - Nejrušivější zvuk u VTE. 
Proč vzniká? Lopatka jde směrem k zemi a vysílá zvuk k zemi, při pohybu nahoru jde zvuk do od země takže není slyšet.
Jak často? 3x lopatky krát otáčky za minutu (6-11 otáček /min) = 18-33x za minutu
Jak to vnímá člověk: „Normálně to šumí… a do toho každou chvíli švihne nebo bouchne vzduchem.“
 Hluk : Standardní + 4 až 9 dB

Co ovlivňuje šíření hluku? 

1) Směr větru - zná každý ze života, po směru větru se nese zvuk mnohem dále
Hluk: +3 až 7dB po směru větru

2)  Počasí - když je inverze, zvuk který by jinak šel do vzduchu se odráží zpět k zemi
Hluk: +6-10 dB

Výrobce VTE udává hodnotu hluku za ideálních podmínek, pro splnění hygienických požadavků je nutné počítat s nejhorším scénářem (worst-case scenario) 

Postoj Evropské komise: uznání problému nízkofrekvenčního hluku

Komise v odpovědi na interpelaci v roce 2026 potvrdila, že:

  • větrné elektrárny nepodléhají specifickým hlukovým limitům v rámci směrnice o průmyslových emisích
  • posuzování hluku probíhá v rámci EIA (Environmental Impact Assessment)
  • používají se A‑vážené ekvivalentní hladiny, které ale nemusí zachytit nízkofrekvenční a infračervené složky, typické pro větrné turbíny
  • Komise deklaruje závazek zlepšit metodiky v rámci Zero Pollution programu. 

Proč je metodika měření hluku problém

  • A‑vážené měření (dBA) potlačuje nízké frekvence, které jsou pro větrné elektrárny typické.
  • Modely šíření hluku často vycházejí z dopravních zdrojů, ne z aerodynamického hluku turbín.
  • Infralow-frequency noise (ILFN) není v EU standardech dostatečně zohledněn.
  • Kumulativní efekt více turbín v krajině se hodnotí nedostatečně.
  • Tyto výhrady potvrzují i vědecké týmy v severských zemích – například švédští odborníci upozorňují, že současné modely systematicky podhodnocují skutečnou expozici obyvatel.